ČLÁNKY

13. Na Vranovské přehradě

První dojmyPotápěčská příhodaNoční potápěníVeselský štěrkZážitky z dovolenéPotápění ve ZlíněPoprvé v neoprenu
Na ostrožském štěrkuV ŘeckuNa RumchalpěJak vyjebat se zákazníkemNa seneckých jezerechNa Vranovské přehraděVýprava za sumcem
Ledové opojeníKonec potápění na veselském štěrkovišti...?Když něco zazlobíPříroda

Hlavní strana
Novinky
Články
Co je třeba vědět
Podomácku
Oblíbené lokality
Galerie
Download
Bazar
Technika
Kniha návštěv
Odkazy

14.07.03

Když mně navštívil můj kamarád, rozhodli jsme se že si zajedeme omrknout Vranovskou přehradu. Bohužel zkušenější kameraman nám vypadl. Jeden ponor jsme udělali na Veselském štěrku jako přípravu a v pondělí jsme vyrazili. Po potápění na Veselském štěrku měl kolega prázdnou láhev a tak jsme se zastavili v Břeclavi v Diving sportu nafoukat. (Mě zbývalo ještě něco přes 150 bar.) Myslím že cena byla více než slušná. Dlouho jsme se nezdržovali a pokračovali jsme dál. V umorném horku jsme dorazili konečně k Vranovské přehradě. Po průjezdu kolem hlavního parkoviště a přes hráz jsme přijeli k "Bílé bráně" (K mostu přes Švýcarskou zátoku.) Zde jsme po dobrém obědě zakotvili. Zanesli jsme věci přímo pod most. Voda se zdála velmi čistá a to mne jenom potěšilo. Po krkolomném svahu jsme sešli dolů. I když trochu teplá voda mne příjemně ochladila. Turisti si nás natáčeli z loďky a udržovali při tom uctivou vzdálenost snad z pocitu většího bezpečí... (Můj třetí ponor od zkoušek a hned taková popularita :-) Buddy určil směr a zanořili jsme se. Velmi šikmý břeh svažoval se kamsi do tmy. Viditelnost byla tři i více metrů a do deseti metrů bylo ještě trochu světlo.
Pod 11 m už byla dosti tma, ale s ještě lepší viditelností. Tam už jsme ale nešli. Komunikace pod vodou probíhala dobře. Po cestě jsem ale musel stále svítit a taky jsem občas buddymu přisvítil při focení :-) Na dně jsme potkávali pařezy, odpadky a také několik okounů, kteří nám zdrhli do tmy. Zdržel bych se mnohem déle, ale buddymu docházel vzduch a nebylo tam nejtepleji. Měl taky menší láhev 12 l a já 15 l . I když jsme před potápěním probírali několikrát podrobnosti kolem výstupu, buddy se mi ztratil někde nad hlavou a já zůstal vyset ve třech metrech na bezpečnostní zastávce. Nezdržel jsem se ale dlouho a za chvíli jsem jej následoval směrem k hladině. Protože jsme měli oba zapnuté blinkry (stroboskopy), muselo nás být z mostu velmi dobře vidět. U zábradlí se totiž mačkalo několik desítek zvědavých lidí. Někteří měli i nejrůznější dotazy. Jestli jsme se potápěli k sektu schovaném na dně, zda-li jsme nenašli nějakého utopeného podnikatele....

Trochu byla smůla že v pondělí na základně nikdo není, protože kdyby si měl kolega kde nafouknout, mohli bychom si střihnout ještě jeden ponor, protože já vyfuněl jen 750 litrů. Budu ho muset nějak přesvědčit, aby byl pod vodou klidnější a dýchal pomaleji. Možná že se jenom bál potápět se mnou. Třeba nejsem zrovna nejideálnější parťák to já opravdu nevím. No snad se postupem času zlepším.