Co je třeba vědět...? 13. SVĚTLO

30.8.2003 a 22.2.2004

Jistě jste si při potápění všimli že v našich podmínkách nemá moc smysl se potápět bez uměleho osvětlení (baterky) po šestnácté hodině do hloubky větší než čtyř metrů. To samé platí i při fotografování. Na ilustračním snímku je kromě světla vidět celkem houby. No dobrá, řekli byste že jde zřejmě o noční ponor. Nikoliv, tento snímek byl záměrně pořízen bez blesku a to v pravé poledne. Jestli se nemýlím, tak hloubka v ten moment byla kolem čtyř metrů. Venku (nad vodou) byla intenzita slunečního světla vhodná spíše pro 200 ISO (bylo zataženo). Z tohoto je patrné, že bez blesku toho mnohdy moc nevyfotíte. Teď se ale pojďme podívat, co se to se světlem vlastně děje...

1.

...Je jisté, že se světlo ve vodě chová jinak než na vzduchu. Je to proto, že voda má jinou hustotu než vzduch. Do vody pronikne jen určitá část slunečních paprsků. Část je odražena vodní hladinou. Ta část, která pronikne do vody je pomalu pohlcována. Teplejší barvy jako je červená a oranžová jsou pohlcovany dříve, než například studenější zelená či modrá (obr.3). S přibývající hloubkou proto bez potápěčské baterky přestanete postupně rozeznávat červenou, oranžovou...Svůj díl na pohlcování světla ve vodě mají také drobné částečky planktonu či jiných nečistot. Jistě jste si všimli že pokud s něčím na dně pohnete, rozvíříte usazeniny. Když pak fotografujete s bleskem v tomto prostoru, blesk osvítí tyto částice v popředí a objekt v pozadí tak jde hůře vidět, nebo je dokonce rozmazaný, protože fotoaparát zaostřil na nečistoty blíže před objektivem. Rušivé částečky lze také vidět v galerii u fotek z Vranova. U lepších fotoaparátů jsou proto externí blesky po stranách fotoaparátu dostatečně daleko od objektivu.

Rychlost světla je pod vodou asi 1,33 krát menší než na vzduchu. Proto světelné paprsky přicházející z prostředí "vzduch" do prostředí "voda" se lomí ke kolmici, načež světelné paprsky vystupující z prostředí "voda" do prostředí "vzduch" se lomí od kolmice. Nelámou se pouze paprsky, které na rozhraní obou prostředí dopadají kolmo jak je vidět na obrázcích 2. a 4. (Kolmice je kolmá k rozhraní voda-vzduch)

-Lom a odraz paprsků na rozhraní vzduchu a vody (Paprsky pronikají z prostředí "vzduch" do prostředí "voda"). - Lámou se tedy ke kolmici...

2.

-Pohlcování barevného spektra jedna barva po druhé...

3.

-Lom a odraz paprsků na rozhraní vody a vzduchu (Paprsky pronikají z prostředí "voda" do prostředí "vzduch"). - Lámou se tedy od kolmice...

4.

I když se budete potápět v průzračné vodě někde na mělčině, vždycky je lepší mít nějakou svítilnu s sebou. Už jen proto že můžete svého buddyho lépe na něco upozornit, posvítit si pod skálu, kam nikdy denní světlo nepronikne a spoustu dalšího. Obecně se doporučuje mít s sebou alespoň dva nezávislé zdroje světla. Hlavní, které používáte a záložní, jenž vám poslouží jako nouzové osvětlení například hloubkoměru (poř. manometru) při výpadku hlavního světla (selhání žárovky, vybitá baterie, imploze světla...). Při nočních ponorech se pro označení potápěče aby se nezatoulal často používá chemické světlo (trubička, která po zlomení a protřepání svítí) což je velice fajn. Stroboskopy jsou vhodnější pro označení místa ponoru (bóje), výstupového lana, vynořeného potápěče v nejistém stavu (nevím kde jsem pojďte pro mně) a nebo mého vozíku na silnici....

-Více o chování světla se můžete dozvědět z odborné literatury, nebo ve Vašem kursu potápění. Zde jsem jen nastínil tuto problematiku. Prostě vyzkoušejte a sami uvidíte jak to funguje...

Vědomosti jsem z části nasál z knihy : Potápění s přístrojem (učebnice CMAS) a z knihy : Začněte se potápět (učebnice PADI). Kontakty na prodejce naleznete v odkazech.Přeji hezké potápko a dostatek světla... (J)