Co je třeba vědět...? 8. Neopren a doplňky

4.4.2004 a 8.8.2004

Šnorchlování v neoprenovém obleku se může zdát poněkud nepohodlné, ale opak je pravdou. Můžete celé hodiny pozorovat třeba z hladiny. Nespálíte si záda a z vody vás nevyžene chlad, ale hlad a žízeň :-) (popřípadě únava).

Budeme se zde bavit pouze o oblecích mokrých (polosuchých), protože použití suchého obleku při šnorchlování je víceméně nevhodné a zanoření takřka nemožné. Takové využití spatřuji jen ve velmi chladných vodách, kde sice nejde o šnorchlování, ale do vody se prostě skočit musí. (např. tažení za člunem - hledání vraku z hladiny). Obleky pro nás šnorchlaře se vyrábějí z pěněného neoprenu.

Neoprenové obleky :

(Suché - neteče do nich voda, alespoň by neměla. Nahoře tomu zabraňuje neoprenová, nebo latexová krční manžeta, na rukou jsou podobné manžety a nepropustné rukavice s těsněním. Boty jsou spojeny pevně s oblekem. Zip je vodotěsný. Pro zamezení vzniku podtlaku se dle okolního tlaku dopouští vzduch z láhve, popřípadě jiný plyn. Mají vysoký tepelný komfort, který se s přibývající hloubkou snižuje. Ten však lze zvýšit vhodným podoblekem. Chrání vás tedy před chladem vrstva "vzduchu" mimo bublinky plynu v pěněném neoprenu. Existují také tzv. Trilaminátové, nebo též membránové obleky, které jsou použitelné ve všech typech vod, jsou však přímo zavislé na typu podobleku což je jejich výhodou - s neoprenem nemají až na manžety či haubnu atp. nic společného...)

Polosuché - Do těchto obleků sice voda teče, ale manžety na kotnících a zápěstí zamezují její přílišné cirkulaci. Tenkou vrstvu vody mezi pokožkou a oblekem tělo snadno ohřeje a protože dochází jen k její malé cirkulaci, je tepelný komfort vyšší než u obleků mokrých. Před chladem vás ochraňuje vrstva pěněného neoprenu, který se s přibývající hloubkou vlivem okolního tlaku ztenčuje a tím i snižuje tepelný komfort. K podtlaku v oblecích zpravidla nedochází. Dají se úspěšně použít i v chladnějších vodách kolem 10°C v nepříliš velkých hloubkách. Zde platí že více vrstev - více tepla, avšak se tak snižuje pohyblivost uživatele :-) Dále lze zvýšit pohodlíčko použitím vhodně silných rukavic s manžetami a také botiček s manžetami.

Mokré - Fungují podobně jako polosuché obleky, ale s tím rozdílem, že nejsou obdařeny manžetami. Obvykle jsou také v menších tloušťkách. U obleků s krátkými nohavicemi a rukávy, jenž jsou vhodné do teplých vod můžeme pro větší pohodlí použít do botičkových ploutví neoprenové ponožky, nebo do ploutví s páskem boty. Třeba i slabší haubnu a dá se pracovat i ve vodě kolem 20°C. Ne však moc dlouho.

Oblek má za úkol především chránit svého uživatele před ztrátou tělesného tepla a následným podchlazením. Dále také chrání před oděrkami či požaháním od medůz. I když to zaleží na okolnostech a typu obleku. Při šnorchlování v obleku musíme dodržovat správnou hydrataci snad ještě více než bez něj. Pokud při šnorchlování použijeme příliš silný oblek ve velkém vedru a nepříliš chladné vodě, zvyšujeme tak riziko upadnutí do bezvědomí z přehřátí organismu. Například pro šnorchlování ve vodě, která má 30°C si nebudeme brát 7mm neoprenový oblek, ale postačí nám s přehledem oblek s krátkými nohavicemi a rukávy nazývaný SHORT kolem 3,5 mmm tloušťky. Pokud ovšem nepujdeme do 30 m hloubky :-). Protože jsou u nás podmínky poněkud jiné a teplota vody se pohybyje tak kolem 23°C v sezóně na hladině, bylo by nám v šortu za hodinku chladno. Toto se dá vyřešit několika způsoby...

...Můžeme si k obleku (pokud není jeho součástí) přikoupit haubnu (kuklu). Existují různé tloušťky snad od 1,5 mm až po 7 mm stejně jako u neoprénových obleků. Tepelný komfort se výrazně zvýší. Přikoupením neoprenových ponožek dopřejete chodidlům také větší pohodlí. Nebo si pořídíme oblek mokrý s dlouhými nohavicemi a rukávy. Na trhu jsou také různé vychytávky, jako rukávy, bederní pás, tílka, nohavice atp. I to lze docela dobře zkombinovat. Někteří výrobci též uvádějí do jakých vod je ten který oblek určený.

Rukavice - Co se týče rukavic, tak mají vícero výhod. V teplé vodě (tedy nad 15°C) používám 3 mm a pod 15°C 5 mm. Pro mně je jejich hlavní využití v tom, že se neříznu o Slávičku, nebo nějaký střep či háček. Ve studené vodě je to jasné. Ale i tak je mi za hodinku chladno (8°C). Na trhu existuje celá řada rukavic. Od tenkých, až po tlusté tříprsté. Rukavice také používám v létě proto, že je třeba si na manipulaci s nimi trochu zvyknout. Aby vše bylo automatické. Například sundání a nasazení masky pod vodou s rukavicemi tlustými 5 mm je trošku něco jiného než s holýma rukama. Je to jen o nácviku.

Boty - Neoprenové boty jsou buďto bez pevné podrážky vhodné i do větších botičkových ploutví, a nebo s pevnou podrážkou, které se používají do ploutví s páskem. Rozhodl jsem se pro boty s pevnou podrážkou. Jednak lépe chrání nohu před poškozením, lépe sedí na noze a pak je mnohdy potřeba jít oblečen (s výstrojí) několik desítek metrů po nejistém terénu. Osobně bych nerad upadnul ještě na suchu :-) Boty se vyrábějí v několika tloušťkách a jak jsem už vzpomenul, jsou také k dostání s manžetami což je výhodou především v chladné vodě.

Ponožky - Jak už jsem psal o ponožkách, jsou výborným dopňkem jak do botičkových ploutví, tak se dají také použít do již zmíněných bot a pokud nemáte zrovna boty s manžetami, tak napojení ( převlečení ) polosuchého obleku přes ponožku má také cosi do sebe. Ponožky se vyrábějí také v různých tloušťkách, takže si lze vybrat dostatečně tlusté, ale aby zase nohu netlačily. Na použití ponožek by se již mělo pamatovat při koupi bot, protože pokud ponožky plánujete, nekupujte boty příliš těsné aby se vám tam vešly.

Kukla ( haubna ) - Pokud není součástí obleku je vhodné si ji zakoupit. Kolik procent telesného tepla ztrácíme ve vodě díky nechráněné hlavě je na dlouhé diskuse. Ovšem pravdou je, že pokud je nám zima na hlavu, je to nejenom nepříjemné, ale také nebezpečné. Přestáváme okolí vnímat takové jaké je a snadno se můžeme dostat do problémů. Při klasickém plavání na hladině máme hlavu z větší části nad hladinou, ale při šnorchlování či občasném zanoření se a pod termoklinálou zjišťujeme že voda není tak teplá jak se zdála na povrchu. Snadno se pak můžeme nachladit. Potom dutiny nejsou co bývaly a to může vést k dalším problémům.

Co se týče obleku, tak jsem zvolil polosuchý dvoudílný 6,5 mm. Při velkých teplotách používám pouze kalhoty. Pochopitelně používám tenčí rukavice a boty do ploutví, protože mám ploutve s páskem. Zip na obleku jsem zvolil v předu. Při dlouhém plavání na hladině s výstrojí rád uvítám snadný přístup k rozepnutí zipu a trochu schlazení těla na hranici přehřátí :-) Částečné doplnění tekutin lze při napití se pod hladinou přímo u vývěru u nás na lokalitě :-) - Čím více máte na sobě vrstev neoprenového obleku, tím více je znesnadněn váš pohyb ve vodě. Tedy narůstají jisté komplikace s dosáhnutím tam či onam. Je to jedna z nevýhod neoprenového obleku - Menší pohyblivost.

Ještě bych doplnil že s přibývající hloubkou se vlivem okolního tlaku neopren stenčuje a tak se snižuje i tepelná ochrana. Počítat musíte také s tím že se s hloubkou snižuje také jeho pozitivní vztlak, tedy schopnost nadnášet. Proto si neberte příliš mnoho závaží, abyste vůbec mohli vyplavat. Já osobně to řeším tak, že pokud jsem ve vodě ve vzpřímené poloze (tedy jakobych stál na dně), vydechnu-li, nesmím klesnout. Tedy obličej musí zůstat nad hladinou aniž bych si pomohl ploutvema. Zdá se logické, že budu mít v puse šnorchl, takže i když je nos v masce a mohla by mně překvapit nějaká vlnka, tak budu v pohodě. Pokud by vás závaží po vydechnutí táhlo dolů, tak uberte. Mohlo by to skončit špatně. V každém případě můsíte bez vaší vlastní pomoci zůstat na hladině. Při samotném zanoření to nedá moc práce a pak až se neopren trochu zmáčkne to bude v pohodě :-) . V opačném případě by vás to táhlo víc a víc dolů. Takhle vás to potáhne o něco méně :-)

Vím že je to všechno přinejmenším poněkud neuspořádané, ale mám to už od dubna rozepsané, tak se omlouvám (J).