Moje první kytara Ibanez AW54CE‑OPN

Již dlouho jsem přemýšlel o pořízení kytary. Jako naprostý laik, který má zkušenosti s hudbou pouze prostřednictvím midi kontroleru Native Instruments Komplete Kontrol S49 Mk II, se v kytarách vůbec nevyznám. Buď se mi líbí, jak hraje a nebo se mi líbí méně. Jediné, co jsem do svých kritérií zahrnul, byla elektroakustika. Chci totiž do své hudby zahrnout i nějaký živý nástroj. Kytara Ibanez AW54CE-OPNNení to ale jediný důvod. Je to také možnost vytvořit zvuk, který vám VSTi běžně nenabídnou, nebo je opravdu složité to vůbec dát alespoň podobně dohromady. Proto je lepší, a mnohdy jednodušší se to naučit zahrát 🙂
Cenový limit jsem si nestanovil žádný a kdo mne zná, dobře ví, že si potrpím na nějakou „standardní“ kvalitu. Tedy ne úplně to nejlevnější, ovšem pro začátečníka, který ještě neví, jak mu hraní půjde, tak ani to nejdražší, logicky. Čili jsem si v nákupu odpustil ořech (nultý pražec) z kosti. Odpustil jsem si celomasiv…
Co jsem pochopil bylo, že pro mé účely bude zřejmě vhodná kytara typu Dreadnought, čili taková „univerzálka“, která v ničem úplně nevyniká, ale hezky hraje, ať si chcete zabrnkat na jednotlivé struny nebo valit akordy. Původně na mne vyskočila reklama na dvanáctku (Ibanez PF12MHCE-OPN) z exotického dřeva za cenu skoro o polovinu nižší, a tedy za 4 390 Kč. Když jsem se na ni zeptal na FB, zda-li je pro začátečníka vhodná, ač mám v přátelích plno špičkových muzikantů, nikdo se neozval, nikdo neprojevil názor.
Začal jsem tedy hledat, až jsem se dostal na zahraniční recenze, kde slova chvály byla takřka napůl s nespokojeností. Obecně se nejvíc nadávalo na špatně zabroušené pražce na okrajích, 12. a 14. pražec byl výš než má být… Zkrátka problém, který musí pořešit servis v rámci reklamace a pro kupujícího by to znamenalo minimálně další den bez kytary.Kytara Ibanez AW54CE-OPNKdyž jsem procházel videa, narazil jsem na vyšší modelovou řadu. Jen za cenu 7 790 Kč. Co mne na kytaře Ibanez AW54CE – OPN (Open Pore Natural) zaujalo, byl zvuk. Ač recenzent do zvuku snímaného přes mikrofony napěchoval reverb, což by svým způsobem dosáhl i mimo studio, hrála kytara Ibanez AW54CE – OPN krásně (snad protože na ni recenzent uměl). Možnost poslechnout si výsledek přes piezo snímač byla nanejvýš vhodná, je však trochu rozporuplná, protože záleží také na nastavení kytary, jakožto na samotném zpracování výsledného zvuku a je jasné, že prodejce či placený recenzent to trošku zkrášlí. O tom vypovídá i použití reverbu při snímání na mikrofony.
Zvuk jsem si ověřil i u nějakého ruského youtubera, který ji protáhl napříč několika styly, a ač snímal v podstatě pouze na mikrofony, zvuk se mi velmi líbil a řekl jsem si, že za ty peníze to nemůže být až tak špatná koupě. Přesto jako poctivý čekatel a zvědavec v jedné osobě, neodpustil jsem si dalších několik videí snímaných pouze mikrofonem, ať už prdítkem na kameře nebo nějakým „podkástovým“ kšuntem 😀

Open Pore Natural znamená (alespoň já to tak chápu), že dřevo není ošetřeno lakem. Tudíž nejde jen o přírodní vzhled, ale dostanete do rukou zkrátka voňavé dřevo a překližku. Dřevo je pouze leštěno. Výhoda je, že kytara mnohem lépe hraje než dražší, lakované kusy. Nevýhoda je, že bude náchylnější například na vysokou vlhkost, a tak je vhodnější ji skladovat ve futrálu než pověšenou na zdi a věřte, že s tím taky bojuji, aby se kytara třeba po půl roce nezačala zdouvat.
Japonská firma Hoshino Gakki, výrobce kytar Ibanez (značka, kterou znám především z osmdesátek, kdy na ni hrál člen skupiny Metallica Kirk Hammett), vznikla v roce 1908 jako knihkupectví a prodejce hudebních nástrojů (Hoshino Shoten). Dovážela od roku 1929 akustické kytary ze Španělska od Salvadora Ibáñeze. Samotnou výrobou se začala firma Hoshino Gakki zabývat až v roce 1935.
Firmu Salvadora Ibáñeze koupila v roce 1933 společnost Telesforo Julve ve Valencii a firma Salvadora Ibáñeze é Hijos byla tak začleněna do podniku Telesforo Julve. Snad proto na počest Salvadora Ibáñeze, španělského houslaře, který se zabýval nejenom výrobou kytar, nesou kytary japonského výrobce jeho jméno. Tak to bylo trochu z historie…
Kytara AW54CE-OPN z řady Artwood byla vyrobena v Číně. Přední deska je z okoumé nebo též gaboonu (anglicky používaný název po zemi původu – ach ta nápaditost 😀 ), což je tvrdé dřevo exportované z Gabonu či Konga podobně jako u nás smrk, jen roste v menších uskupeních. Vůně dřeva je však zcela jiná. Ne lepší, ne horší. Jen jiná – exotická.
Barvou by se okoumé dalo přirovnat k ořechu, z nějž mám od firmy Ortega držák kytary na zdi. Má však úplně jinou kresbu.
Luby i zadní deska je vytvořena z překližky okoumé. Krk je vyroben také z exotického dřeva, a to nyatoh, což je obchodní název pro dřevo ze stromů rodu Palaquium a Payena, které jsou doma v deštných pralesích jihovýchodní Asie, zejména pak v Indonésii a na Filipínách. Je tvrdé, dobře se leští a připomíná třešňové dřevo.
Hmatník je osazen dvaceti pražci a je vyroben z dřeva ovangkol, což je dřevo tak nějak podobné ořechu svou strukturou a pochází zase z Afriky. Starší dřevo je tmavší. Pokud tedy Afričané budou jen kácet a ne sázet, budou mít poušť všude…Kobylka je vyrobena z téhož dřeva. 

Kytara je dle výrobce osazena kvalitními strunami s fosforbronzovým vinutím D’Addario® XTAPB1253. S tzv. tvrdostí 0.012″ až 0.053″. Mylně jsem se totiž domníval, že kytara je osazena strunami téže značky, tedy Ibanez. Na to jsem přišel, až mi dorazily náhradní.
Celkem nemile mne totiž překvapilo, že prodejce typ strun, jejich výrobce, ba ani tvrdost „našpónovaných“ na nástroji neuvádí. Pokud tedy člověk chce nahradit starší struny novými, docela se nahledá aby ten zvuk byl totožný 🙁 Od největšího prodejce hudebních nástrojů a příslušenství u nás bych čekal opravdu více podrobností a ne se ptát jaký rozměr má hadr za jářku 350 Kč, protože v popisu základní údaje chybí…
Podrobnosti o samotné kytaře se nacházejí zde.-
Ladící mechaniky jsou chromované Die-Cast a v těle drží struny kolíčky Ibanez Advantage. 

Aktivní snímač Piezo Fishman Sonicore s elektronikou – předzesilovačem Ibanez AEQ-SP2 (podle toho EQ by měl být aktivní, nikoliv pasivní, po čemž jsem musel zase pátrat jak služební jezevčík), disponuje výstupním nastavením hlasitosti „VOLUME„, výšek „TREBLE“ a hloubek „BASS„. 
Tlačítkem „TUNER“ se zapíná ladička. Ta mi velmi vyhovuje a díky ní jsem z mobilu ladičku odinstaloval. Ukazuje daný tón a jestli povolit nebo strunu přitáhnout. Více netřeba. Pro hraní přes elektroakustiku je potřeba ladičku vypnout.
Elektronika je napájena klasickou 9V baterií. Umístění elektroniky je  velmi výhodné pro ladění i samotné nastavování zvuku na výstup. Při hraní se tak ovládání nachází přímo pod vaší hlavou, obličejem, pokud se podíváte dolů, tedy na lubě. Ovladače mají příhodně nastavený odpor ovládacích prvků, ale není vyloučeno, že si do poťáčků omylem drbnete, ovšem moc příležitostí k tomu není. 
Výstup je vyveden na postranní část kytary (luby) vzadu pod šroubem pro popruh, takže vám kabel povede za záda, a to jak na klasický monofonní jack konektor o průměru 6.3 mm, tak na konektor XLR. Z toho důvodu jsem si pořídil lineární XLR kabel BESPECO NCMB300. Jak se píše v návodu, je pro správnou funkci XLR výstupu u některých nástrojů (zatím jsem neměl možnost vyzkoušet) nutno do kytary zasunout i „hluchý monofonní jack konektor“. Nemám takový konektor momentálně k dispozici, ale příležitostně vyzkouším rozdíl. 

Jak se kytara Ibanez AW54CE – OPN drží a jak se na ni hraje? No mne se ptejte 😀 Jsem naprostý laik, začátečník. Vypadá to, že užší krk, který má v oblasti ořechu (nultého pražce) šířku 43 mm, mi nijak nepřekáží, ba naopak. Vzdálenost strun a pražců mi také prozatím vyhovuje a oproti té dětské westernovce nebo co to je, kde jsem mezi pražce pro zahrání akordu „A“ nevměstnal tři prsty, zde se to nejeví jako takový problém. 
Jak jsem psal v článku „Otázky a odpovědi k tématu hudba„, prsty bolí a čeká mne náročná a dlouhá cesta naučit se hrát na strunný hudební nástroj v takřka 45 letech. Nevidím se ale jako hvězda táborových ohňů s replikami písniček „U stánku na levnou krásu..“. Spíš mi jde o ryze vlastní tvorbu akustického zvuku. Uvidíme, jak to půjde. Zatím nic moc od 16.11.2020 🙂

Kupovat kytaru se snad ani nedá bez nákupu vhodného futrálu. Já, jelikož s nástrojem necestuji a pouzdro mám jen pro příležitostný přenos a občasný sklad kvůli vlhkosti a prachu, jsem zvolil futrál IBANEZ IAB540-BK. Pro mé účely naprosto dostačující. 15 mm polstrování (zespodu 25 mm) mi přišlo příhodné. Nechtěl jsem úplně něco tenkého, jako mám na midi kontroler Native Instruments Komplete Kontrol S49 Mk II, ale také jsem nechtěl u skříně mít  velké pouzdro s polstrováním 30 mm. 
Konec konců na www.kytary.cz jsem k tomuto pouzdru napsal několik poznámek v recenzi. Například jako mínus beru vstupní otvor, který nelze zcela otevřít jako kufr, ale musíte nástroj dovnitř vsunout, čímž můžete zavadit o zip nástrojem 🙂 Ale to je drobnost, se kterou se dá v této cenové kategorii žít 🙂

Pochopitelně jsem přiobjednal i náhradní struny, nějakou kosmetiku, kličku na napínání strun, nářadí, vlhkoměr, odlučovač vlhkosti do pouzdra a další nezbytnosti pro kytaristu začátečníka, jako jsou například trsátka či kapodastr 😀
Třeba ještě doplním nějakou fotku a pár brnknutí do strun 😉

Děkuji za přečtení, shlédnutí či poslech... Vážím si toho. Potěší i lajk, komentář či sdílení :)

One thought on “Moje první kytara Ibanez AW54CE‑OPN

  1. Pingback: Jaroslav Chmelař – Otázky a odpovědi k tématu HUDBA | Jardův svět

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Trocha počítání ;-) Prosím doplňte... *