Ilegální singletraily. S tímto slovním spojením se setkávám poměrně často. Co to vůbec je? Co je myšleno slovem ilegální? Jako že zakázaný? Proč a kým? Lze vůbec jízdu na kole v lese zakázat? Do jisté míry ano, ale ne tak, jak je to prezentováno. Podíváme se na to v následujícím článku…
Co se zákazu týče, podle Lesního zákona 289/1995 Sb. § 20 odstavce (1) písmena j) nás bude zajímat následující věta: “ mimo lesní cesty a vyznačené trasy jezdit na kole, koni, na lyžích nebo saních.“
Z toho vyplývá, že nelze jezdit tam, kde cesta není. Vzhledem k tomu, že lesní cesta nemůže být přesněji definována, neboť za cestu lze považovat také pěšinu, tedy úzkou část půdy či jinak zpevněného povrchu viditelně udusaného častým používáním, která zřetelně rozděluje porost ať už nízký či vysoký na dvě strany, nedá se její používání zakázat. Šířka takovéto cesty musí být taková, aby v důsledku jejího používání nedocházelo k poškozování lesního porostu.
Zákazy se proto v tomto znění nedají přesněji implementovat do zákonů a jejich porušení následně vymáhat, pokud jezdec na kole využije stezky, která v lese, byť pouze hospodářském, existuje třeba i několik století. Značení cest či tratí zákon také nijak nedefinuje a turistické značení v tomto případě není nijak závazné. Výjimku tvoří pouze lesy chráněné, kde bych si dovolil na cyklisty apelovat, aby se mimo „cesty“ nepouštěli.
V loňském roce (2016) jsem se vydal po cestě, turisticky značené cestě a motorovými vozidly využívané (lesní správa, správa parku a vyvolení), která procházela první zónou národního parku Šumava. Tuto cestu jsem si šlápnul do kopce, přičemž mne neustále napomínali kolemjdoucí, že je zde zákaz kol. To jsem si ověřil nahoře, kde byla značka. Dole jsem však žádnou neviděl. Možná i proto, že to až tak nevadí, když nahoru jedete krokem. 
Zato obtisky dezénu různých aut jsem zde pozoroval pomalu na každém kroku. Nasráno na mezích a všudy přítomné papírky a kousky igelitových obalů. Zatímco já se nezastavil ani na chcaní, jsem evidentně větší překážkou pro fungování národního parku než stovky turistů, chovající se jako hovada.
Když vás baví střílet, musíte střílet jen na střelnici, ale kde je střelnice, kde se dá střílet na 1200 m a víc? Když vás baví jezdit v terénu, pošlou vás na asfaltovou cyklostezku v srdci národního parku, ale kde se máte projet ve volné přírodě, když na všechno sypou asfalt?
Z mého pohledu, pokud se člověk v přírodě chová rozumně, není ježdění po lese žádný problém a i definice lesního zákona tomu nechává volný průchod. Přesto se i nadále budu chovat v přírodě co nejšetrněji.
Na videu uvidíte různé cesty vhodné jak pro pěší, tak kola 🙂
