Tentokrát se podíváme do Údolí Kohoutovického potoka. Cesta na pokraji strmého svahu je lemována stromy, kořeny a kameny. To vše se ukrývá ve vlhkém listí. Občas to uklouzne. Trochu mi to tady připomíná závodní trať, protože kameny a nebezpečné stromy jsou označeny oranžovou barvou. Tedy alespoň to, co není ukryto v listí. Cesta nahoru je pak málo projetá a v mnoha místech průjezd ztěžují a mnohdy zcela zamezují průjezdu zbytky pokáceného dříví a klestí. Nejednou jsem musel sesednout a nakonec dlouhé a táhlé stoupání mi vzalo sílu 🙂 
Byl jsem v údolí poprvé a ten pohled dolů je na jednu stranu krásný, i když je zima a příroda není tolik barevná, a na stranu druhou docela děsivý. Nechtěl bych tam spadnout 🙂

Je to ale zajímavé svezení. Asi nejakčnější je sjezd od Myslivny (stezku už jsme si ukázali v jiném videu) dolů k zastávce a pak Údolím Kohoutovického potoka podél strže. Pak libovolnou cestičkou nahoru.

Please follow and like us: