Nebylo zbytí a i já, odpůrce sociálních sítí, abych se nestal konzumentem zpráv typu „jdu se vyčůrat“, „jdu spát“, podlehl jsem tlaku a pořídil si facebook. Celkem rychle se pro mě stal dobrým komunikačním nástrojem. To jsme se jednoho dne s Petrem Sovkou domluvili, že navštívíme fotografický kurz Petra Bambouska zaměřený na fotografování rostlin, který pořádal kdesi na Moravě, tedy v krajině nám blízké a snadno dostupné.

Fotografie Petra Bambouska jsou jako žádné jiné a dokáže do nich procpat to, o čem se mi může jenom zdát. Proč tedy nenavštívit jeho kurz. Podívat se a poslechnout si, jak to vlastně dělá.

Na cestu se k nám v Brně přidal Ondra Uhlíř, který už čekal na vybraném parkovišti. Vyrazili jsme na Prostějovsko poblíž obce Okluky.  Odbočku jsem nějak nechytil, ale i tak jsme přijeli včas. Během pár minut dorazil Petr Bambousek s Ondrou Náglem. Zatímco Ondra Nágl a Ondra Uhlíř se s Petrem Bambouskem již znali z dřívějška, alespoň přes internet,  pro mě a Petra Sovku bylo setkání s mistrem premiérou. Po představení, kdy si mě Petr proměřil přísným pohledem, neboť nikdy nevíte, kdo se vám do kurzu přihlásí, jsme se vydali na cestu. Cesta byla kratší, než jsem čekal a po pár stovkách metrů jsme zakotvili na okraji lesa. Tam následovala obligátní otázka na každého „frekventanta“ kurzu, proč se do tohoto kurzu přihlásil a co od něj očekává.
Už si ani nevzpomenu, co že jsem Petrovi odpověděl. Jen vím, že jsem byl unavený z předešlého dne a nebyl jsem tak úplně ve své kůži, nicméně snažil jsem se jeho radám naslouchat, jak jen to šlo. Dodržovat ale zásady, které mnohonásobně zkvalitní moji tvorbu, je pro mě těžké i dnes a podle toho to také vypadá 🙂

Každý z nás se snažil najít nějaký motiv a pořídit nějakou pěknou fotografii. Zpočátku ta moje snaha byla marná a později ještě marnější. Čím víc jsem se snažil, tím to bylo marnější. Snad došlo k nějakému krátkodobému procitnutí, kde každý můj počin nebyl zpytován pouze mým pohledem, ale také pohledem kolegů. To, co je na fotografii dobré, bylo zastíněno tím špatným a já si marně lámal hlavu s tím, jak nedostatky eliminovat v další expozici. Jak vlastně pohlížet na svůj záměr tak, abych jej viděl jako hotový obraz? To mi přišlo ze všeho nejtěžší. Pak bylo třeba ze samotného záběru vyčlenit všechny závadné prvky, které fotografii budou škodit. Chtělo to zkrátka nový úhel pohledu, který se mi jen těžko dařilo nalézt.
Mám zkušenost, že pod vedením lektora mi to fotí mnohem lépe, ovšem tentokráte mi to moc nevycházelo. Měl jsem potřebu být stále usměrňován a pomalu abych jen mačkal spoušť 🙂

Když se mi podle mě nějaká fotografie „povede“, naleznu v počítači na ní něco, co už mi tak povedené nepřipadá. Tam trčí stéblo do záběru, v pozadí je prvek, který ruší nebo něco jiného a s tím se potýkám už delší dobu a nejenom u makrofotografie.

Jak si vedli spolubojovníci Petr a oba Ondrové, jsem nestačil sledovat, ale podle jejich práce je vidět, že mnohem lépe. Přes to všechno jsem si z tohoto kurzu odnesl mnohé znalosti. Je jen na mně, jak je dokážu použít a převedu je v dovednosti.
Kurz fotografování s Petrem Bambouskem mohu vřele doporučit.

Please follow and like us: