Musím přiznat, že první letošní vyjížďka byla zívačka. Zíval jsem totiž v jednom kuse. Prvně ještě nejsem úplně zdráv a pak jsem se byl naposled projet na kole 15.10.2017, což je opravdu dlouhá doba. Skoro půl roku. Kolo jsem si nachystal už loni. Jen jsem ho zbavil prachu a králičích chlupů. Dofoukal jsem na 2.2 bar. Tedy podle pumpy je to jen velice hrubý odhad, ručička na stupnici barů je celkem tlustá. Digitální měřič ukazuje 1.7 Bar. Něco málo za dobu zahálení totiž ušlo. Zadní tlumič ok a na předním budu muset ještě trochu ubrat. To sice ne vždy vadí, když je malinko tvrdší, ale pohodlná ta jízda moc není.
Litr vody do Camelbaku, ionťák do flašky. Nějakou tyčinku a pomalu vyrazit.
Pomalu, tak jsem to plánoval. Dlouho jsem nejel a tak jsem čekal, že ten „respekt“, než se pořádně rozkoukám, bude větší. Snad se někde nesvalím 🙂

Super počasí. Ve stínu 11°C, poměrně slunečno a až na ten vítr celkem pohoda. Vzduch je do hrdla ale pořád dost studený. Vzal jsem si jen dres a cyklo mikinu. Na zádech „hřeje“ batoh, na nohou a loktech chrániče.

Počasí je takové, že v přilbě není ani zima ani horko. Dnes mám poprvé na sobě nové Kalhoty od Endury SingleTrack. Jsou super. Jediné, co bych jim vytknul je, že se na ně chytají chlupy z králíka 🙂

Většinu projížďky jsem docela trpěl únavou a tak jsem se rozhodl nejezdit někam dál. 
Zkrátka ještě nejsem připraven jezdit plnohodnotně po lese. Ovšem i tak jsem si jízdu částečně užil. Byť byla krátká (na delší jsem neměl moc sil), docela to šlo. Když už jsem se blížil k domovu, tak se mi ještě nechtělo.

Relive ‚Lunch Ride‘

Zatímco lidé se v rezervaci procházeli jako v parku, viděl jsem tudy jet i cyklistu napříč rezervací, já si užíval kamenité pěšiny i lesa. Kašel se z chladného vzduchu sice zase vrátil, ale snad se dám už do kupy. 

Please follow and like us: